|
|
NG2-glia proliferation and differentiation following CNS injuries
Kirdajová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent) ; Novák, Ondřej (oponent)
NG2-glia proliferace a diferenciace po poškození CNS Abstrakt NG2 glie mají velký proliferační a diferenciační potenciál za fyziologických i patologických podmínek. Jsou velmi dobře známé jako prekurzory oligodendrocytů, avšak po poškození centrálního nervového systému (CNS) hrají důležitou roli v regeneraci. Z tohoto důvodu jsme zkoumali jejich vlastnosti po různých typech mozkových poškození jako je fokální cerebrální ischemie (FCI), kortikální bodná rána (SW) a demyelinizace (DEMY) u mladých (tříměsíčních) myší, u kterých jsou NG2 glie značené pomocí tdTomato pod promotorem Cspg4. V případě FCI jsme se také věnovali faktoru věku s využitím osmnáctiměsíčních myší. Abychom chování NG2 glií prozkoumali, provedli jsme mnoho technik na různých úrovních, jako je RT-qPCR na úrovni jedné buňky, RNA sekvenování a sekvenování na úrovni jedné buňky, imunohistochemie a technika patch-clamp. Tento přístup nám umožnil rozlišit dvě hlavní populace (NG2 glie, oligodendrocyty), z nichž každá obsahuje čtyři odlišné subpopulace. Profilování exprese dále odhalilo, že subpopulace NG2 glií exprimující GFAP (marker reaktivních astrocytů) je přítomna pouze přechodně po FCI. Po méně závažném poranění, konkrétně SW a DEMY však výrazně převažují subpopulace odrážející různá stádia zrání oligodendrocytů. Rozdílná genová exprese...
|
|
|
Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze
Bahníková, Eva ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
1 Abstrakt Název: Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze. Cíle: Diplomová práce si klade za cíl představit problematiku a analyzovat aktuální poznatky z oblasti perinatálních mozkových poškození, konkrétně perinatální mozkové ischemické léze jakožto nejčastější mozkové infarktace v dětském věku. Akcentovány jsou základní charakteristiky onemocnění, syndromologie, patofyziologické mechanismy vzniku, rizikové faktory. V návaznosti na teoretických východiscích práce rozebírá současné tendence a zároveň rezervy v oblasti diagnostiky i terapie. Snahou je upozornit na nutnost včasného rozpoznání onemocnění a vyzdvihnout potenciál preventivních léčebných strategií. Praktická část navazuje na teoretické podklady a téma práce rozšiřuje o rozbor motorických a behaviorálních důsledků experimentálně navozené perinatální ischemické cévní mozkové příhody. Metody: Fokální mozková ischémie byla experimentálně navozena fototrombotickou metodou u sedmidenních mláďat potkana. Intravenózním podáním bengálské červeně a následným kontinuálním ozářením senzomotorického kortexu pomocí zeleného laserového paprsku po dobu 10 minut byla vyvolána agregace trombocytů a následná trombóza. Ve dvou měsících věku bylo 8 zvířat po dobu 7 dní sledováno a hodnoceno prostřednictvím observačních klecí PhenoTyper....
|
|
|
Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze
Bahníková, Eva ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
1 Abstrakt Název: Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze. Cíle: Diplomová práce si klade za cíl představit problematiku a analyzovat aktuální poznatky z oblasti perinatálních mozkových poškození, konkrétně perinatální mozkové ischemické léze jakožto nejčastější mozkové infarktace v dětském věku. Akcentovány jsou základní charakteristiky onemocnění, syndromologie, patofyziologické mechanismy vzniku, rizikové faktory. V návaznosti na teoretických východiscích práce rozebírá současné tendence a zároveň rezervy v oblasti diagnostiky i terapie. Snahou je upozornit na nutnost včasného rozpoznání onemocnění a vyzdvihnout potenciál preventivních léčebných strategií. Praktická část navazuje na teoretické podklady a téma práce rozšiřuje o rozbor motorických a behaviorálních důsledků experimentálně navozené perinatální ischemické cévní mozkové příhody. Metody: Fokální mozková ischémie byla experimentálně navozena fototrombotickou metodou u sedmidenních mláďat potkana. Intravenózním podáním bengálské červeně a následným kontinuálním ozářením senzomotorického kortexu pomocí zeleného laserového paprsku po dobu 10 minut byla vyvolána agregace trombocytů a následná trombóza. Ve dvou měsících věku bylo 8 zvířat po dobu 7 dní sledováno a hodnoceno prostřednictvím observačních klecí PhenoTyper....
|
host ::
RSS.